Čauky Lidi :))

Kůň domácí (latinsky Equus caballus) je domestikované (zdomácnělé) zvíře, které patří mezi lichokopytníky. Po tisíciletí se koně využívali hlavně k přepravě. Nyní se na nich jezdí především rekreačně. Slovem kůň označujeme jak samce tak i samice koně. Samičce koně do věku čtyř let říkáme klisnička, starší samice je pak klisna. Samice, která již rodila je kobyla. V říji se samice hříná nebo se říná nebo vláčkuje. Gravidní samice se označuje pojmem březí nebo hřebná. Samice, která porodila se ohřebila. Sameček koně mladší čtyř let je hřebeček, starší pak hřebec nebo valach (vykastrovaný hřebec). Mládě koně se nazývá hříbě.

Věda zabývající se koňmi se nazývá hipologie.

Koně - historie

Historie tohoto druhu je stará již více než milion let, předci dnešního koně jsou zařazeni do období před 60 miliony let. Kůň se vyvíjel v Severní Americe, potom přecházel přes tzv. pevninské mosty do dnešní Asie. Před několika tisíci lety kůň v Severní Americe z neznámého důvodu zcela vyhynul. Znovu se sem koně vrátili až v 16. století spolu s osadníky z Evropy. Dobu ledovou přežili dva předkové koně – kůň Přewalského a Tarpan, který byl lidmi vyhuben.

Dříve se koně používali především pro přepravu, dnes už se na nich jezdí hlavně rekreačně.

Koně byli pro člověka vždy velmi důležití. Už v pravěku mu sloužili jako potrava. Později člověk koně domestikoval a začal ho využívat k tahu a jízdě na něm. Koně sloužili v dopravě, zemědělství, nezbytní byli ve vojenství, ale poskytovali lidem i zábavu při lovech, různých soutěžích a dostizích.

Koně - současnost

V současnosti se kůň využívá převážně pro zábavu a také (v podstatně menší míře než tomu bývalo minulosti) i pro práci. Přestože jeho pracovní využití je čím dál tím menší, stále se využívá například pro stahování dřeva v lesích (zvlášť při kalamitních situacích, v obtížném terénu apod.), nebo pro provoz turistických povozů (fiakr,drožka) zejména v centrech historických měst.
Setkat se s nimi lze i v cirkusech.
Koně se využívali a využívají i ve zdravotnictví - jednak k výrobě očkovacích látek a sér a dále také také k hipoterapii.
Největší využití koní je ale stále ve sportu.

Koně ve sportu

Koně mají ve sportu již dlouho velký význam. Existuje mnoho jezdeckých i vozatajských disciplín.

Těmi asi nejdůležitějšími soutěžemi v jezdeckém sportu jsou:

• Drezúra je sportovní disciplina postavená na vzájemné souhře koně a jezdce. Cílem drezúry je co nejvíce zdokonalit pohyb koně, Drezurní úloha je soubor cviků, které musí jezdec s koněm postupně udělat co nejpřesněji v určeném pořadí.
• Parkur je oblíbené jezdecké odvětví, při kterém kůň překonává překážky. Překážky se rozdělují na výškové (např. kolmý skok), šířkové (např. vodní příkop) a výškově-šířkové (např. oxer).
• Dostihy se dělí na rovinové dostihy, překážkové dostihy a klusácké dostihy. Ve své podstatě se u dostihů nejedná o sport, nýbž o výkonnostní zkoušku.
  Při rovinných dostizích běží kůň po dráze bez překážek (nejznámější jsou Derby a St. Leger).
  Při překážkových dostizích kůň překonává proutěné, nebo pevné překážky, příkopy či vodní skoky: (Grand National (Velká národní) a Velká Pardubická).
  Při klusáckých dostizích kůň táhne jezdce na lehkém vozíku zvaný sulka. Méně obvyklé jsou klusácké dostihy pod sedlem. Kůň zde musí pouze klusat (nesmí cválat). Klusácké dostihy jsou velmi oblíbené v Americe a Francii.

Existují i další sportovní odvětví a zvláštní soutěže provozované s koňmi:

• Kočárové soutěže resp. Vozatajské soutěže - soutěžící (vozatajové) nesedí na koni, ale vezou se na povozu taženým koňmi (tedy jedou v kočáru). Obvykle se testuje vozatajská zručnost na vymezené dráze s umělými překážkami a brankami.
• Koňské pólo je kolektivní hra s míčkem na branky. Hrají ji dvě skupiny jezdců na koních.
• Kovbojské hry (Rodeo), v Americe velmi rozšířená a oblíbená skupina různých sportovních disciplín, kde kromě speciálních jezdeckých soutěží probíhají i další dovednostní soutěže v lasování, krocení býků, svazování telat apod.